Předmět je základní jednotka výuky, jejímž prostřednictvím si student osvojí ucelenou část souboru znalostí a dovedností, potřebnou pro zvládnutí studijního oboru/specializace. Za věcný obsah předmětu zodpovídá garant předmětu. Časovou náročnost předmětu zhruba vyjadřuje atribut předmětu rozsah kontaktní výuky. Například rozsah = 2+2 značí, že předmět bude mít týdně dvě hodiny přednášek a dvě hodiny cvičení týdně. Na závěr semestru musí vyučující provést vyhodnocení, nakolik si ten který student osvojil poznatky a dovednosti, kterých měl během výuky nabýt. Jakým způsobem toto hodnocení vyučující provedou určuje atribut způsob zakončení. U předmětu lze definovat, že předmět je zakončen pouze zápočtem(Z), klasifikovaným zápočtem(KZ), pouze zkouškou(ZK), nebo zápočtem a zkouškou(Z,ZK). Náročnost úspěšného absolvování předmětu je vyjádřena ECTS kreditními body. Výuka předmětu probíhá během semestru. Opakovaně se předmět vyučuje vždy v zimním(Z), nebo v letním(L) semestru každého akademického roku. Výjimečně může předmět být nabízen studentům v obou semestrech(Z,L). Za organizační zajištění výuky zodpovídá přiřazená katedra, která zejména vytvoří časový rozvrh předmětu a zajistí pro předmět vyučující. Někteří přednáší a zkouší, jiní vedou cvičení a udělují zápočty.
Obsahová náplň a další organizační informace, týkající se předmětu je popsána pomocí různých popisných textů(anotace, týdenní osnova, literatura, apod.)
$DODATEK_POPIS
NI-ESW | Vestavný software | Rozsah kontaktní výuky: | 2P+1C | ||
---|---|---|---|---|---|
Vyučující: | Kubátová H., Skrbek M. | Způsob zakončení: | Z,ZK | ||
Zodpovědná katedra: | 18103 | ECTS Kredity: | 5 | Semestr: | Z |
Anotace:
Předmět seznamuje studenty se specifiky vývoje programového vybavení pro vestavné systémy. Předmět studenta provází od základních technik programování v jazyce C a optimalizace kódu, přes řadu typických oblastí, jako je vývoj spolehlivého programového vybavení, vestavné operační systémy či zpracování signálu, až po sofistikované techniky vývoje vestavného programového vybavení kombinované s umělou inteligencí.
Osnovy přednášek:
1. | Specifika vývoje software pro vestavné systémy. | |
2. | Programovací jazyky. | |
3. | Optimalizace kódu s ohledem na spotřebu, cenu a výkon. | |
4. | Vývoj spolehlivého software, ladění a testování. | |
5. | Přerušení, kooperativní multitasking, RTOS. | |
6. | Operační systémy ve vestavných systémech. | |
7. | Zpracování signálu. | |
8. | Programování DSP aplikací. | |
9. | Software pro řídící aplikace. | |
10. | Modelem řízený návrh. HW/SW co-design. | |
11. | Programování průmyslových robotů. | |
12. | Umělá inteligence ve vestavných systémech. | |
13. | Vývoj autonomních systémů. |
Osnovy cvičení:
Laboratoře v předmětu jsou projektově orientované. Studentské projekty reflektují témata přednášek. Důraz je kladen na řízení projektu a studentské prezentační dovednosti.
Literatura:
[1] | Hobbs, C. : Embedded Software Development for Safety-Critical Systems (1st Edition). Auerbach Publications, 2015. ISBN 978-1498726702. | |
[2] | Fan, X. : Real-Time Embedded Systems: Design Principles and Engineering Practices. Newnes, 2015. ISBN 978-0128015070. | |
[3] | Lynch, K. M. - Park, F. C. : Modern Robotics: Mechanics, Planning, and Control. Cambridge University |
[4] | ElAli, T. - Karim, M. A. : Continuous Signals and Systems with MATLAB. CRC Press, 2018. ISBN |
[5] | Dinwiddie, K. : Industrial Robotics.Cengage Learning (1st Edition). Delmar Cengage Learning, 2018. ISBN 978-1133610991. | |
[6] | Moons, B. - Bankman, D. - Verhelst, M. : Embedded Deep Learning: Algorithms, Architectures and Circuits for Always-on Neural Network Processing. Springer, 2018. ISBN 978-3319992228. |
Požadavky:
Programování v jazyce C, základy vestavných systémů.
|
Předmět je zahrnut do těchto studijních plánů:
Stránka vytvořena 25. 4. 2024, semestry: L/2019-20, Z/2022-3, Z/2021-2, Z/2019-20, Z/2020-1, L/2022-3, Z/2024-5, L/2020-1, Z,L/2023-4, L/2021-2, připomínky k informační náplni zasílejte správci studijních plánů | Návrh a realizace: J. Novák, I. Halaška |