Předmět je základní jednotka výuky, jejímž prostřednictvím si student osvojí ucelenou část souboru znalostí a dovedností, potřebnou pro zvládnutí studijního oboru/specializace. Za věcný obsah předmětu zodpovídá garant předmětu. Časovou náročnost předmětu zhruba vyjadřuje atribut předmětu rozsah kontaktní výuky. Například rozsah = 2+2 značí, že předmět bude mít týdně dvě hodiny přednášek a dvě hodiny cvičení týdně. Na závěr semestru musí vyučující provést vyhodnocení, nakolik si ten který student osvojil poznatky a dovednosti, kterých měl během výuky nabýt. Jakým způsobem toto hodnocení vyučující provedou určuje atribut způsob zakončení. U předmětu lze definovat, že předmět je zakončen pouze zápočtem(Z), klasifikovaným zápočtem(KZ), pouze zkouškou(ZK), nebo zápočtem a zkouškou(Z,ZK). Náročnost úspěšného absolvování předmětu je vyjádřena ECTS kreditními body. Výuka předmětu probíhá během semestru. Opakovaně se předmět vyučuje vždy v zimním(Z), nebo v letním(L) semestru každého akademického roku. Výjimečně může předmět být nabízen studentům v obou semestrech(Z,L). Za organizační zajištění výuky zodpovídá přiřazená katedra, která zejména vytvoří časový rozvrh předmětu a zajistí pro předmět vyučující. Někteří přednáší a zkouší, jiní vedou cvičení a udělují zápočty.
Obsahová náplň a další organizační informace, týkající se předmětu je popsána pomocí různých popisných textů(anotace, týdenní osnova, literatura, apod.)
$DODATEK_POPIS
NI-GEN | Generování kódu | Rozsah kontaktní výuky: | 2P+1C | ||
---|---|---|---|---|---|
Vyučující: | Janoušek J., Máj P. | Způsob zakončení: | Z,ZK | ||
Zodpovědná katedra: | 18101 | ECTS Kredity: | 5 | Semestr: | Z |
Anotace:
Pokročilé techniky překladu programů ve vyšších programovacích jazycích jsou nezbytné pro pochopení problematiky systémového programování, jedná se především o pochopení algoritmů a technik překladu složitějších programových konstruktů moderních jazyků používaných v systémovém programování. Studenti se seznámí s teoretickými i praktickými stránkami realizace zadní části optimalizujících překladačů programovacích jazyků.
Osnovy přednášek:
1. | Architektura překladače. | |
2. | Překlad základních konstruktů programovacích jazyků. | |
3. | Vnitřní reprezentace. | |
4. | Syntaxí řízený překlad. | |
5. | Překlad objektových konstruktů. | |
6. | Překlad vyjímek. | |
7. | Optimalizace generovaného kódu. | |
8. | Optimalizace v době sestavování programu. | |
9. | Zadní část překladače: Výběr a plánování instrukcí, rozvržení kódu. | |
10. | Zadní část překladače: Alokace registrů a generování kódu. | |
11. | Případová studie: LLVM překladač. | |
12. | JIT překlad (spekulativní provádění instrukcí, vícevrstvé architektury, podpora runtime). |
Osnovy cvičení:
Literatura:
1. | Aho, A. V. - Lam, M. S. - Sethi, R. - Ullman, J. D. : Compilers: Principles, Techniques, and Tools (2nd Edition). Addison-Wesley, 2006. ISBN 0321486811. | |
2. | Muchnick, S. : Advanced Compiler Design and Implementation. Morgan Kaufmann, 1997. ISBN 1558603204. | |
3. | Grune, D. - van Reeuwijk, K. - Bal, H.E. - Jacobs, C.J.H. - Langendoen, K. : Modern Compiler Design (2nd Edition). Springer, 2012. ISBN 1461446988. |
Požadavky:
Principy překladu, grafové algoritmy.
|
Předmět je zahrnut do těchto studijních plánů:
Stránka vytvořena 29. 3. 2024, semestry: Z/2020-1, L/2023-4, Z/2022-3, Z,L/2021-2, Z/2023-4, L/2019-20, L/2022-3, Z/2019-20, L/2020-1, připomínky k informační náplni zasílejte správci studijních plánů | Návrh a realizace: J. Novák, I. Halaška |