Předmět je základní jednotka výuky, jejímž prostřednictvím si student osvojí ucelenou část souboru znalostí a dovedností, potřebnou pro zvládnutí studijního oboru/specializace. Za věcný obsah předmětu zodpovídá garant předmětu. Časovou náročnost předmětu zhruba vyjadřuje atribut předmětu rozsah kontaktní výuky. Například rozsah = 2+2 značí, že předmět bude mít týdně dvě hodiny přednášek a dvě hodiny cvičení týdně. Na závěr semestru musí vyučující provést vyhodnocení, nakolik si ten který student osvojil poznatky a dovednosti, kterých měl během výuky nabýt. Jakým způsobem toto hodnocení vyučující provedou určuje atribut způsob zakončení. U předmětu lze definovat, že předmět je zakončen pouze zápočtem(Z), klasifikovaným zápočtem(KZ), pouze zkouškou(ZK), nebo zápočtem a zkouškou(Z,ZK). Náročnost úspěšného absolvování předmětu je vyjádřena ECTS kreditními body. Výuka předmětu probíhá během semestru. Opakovaně se předmět vyučuje vždy v zimním(Z), nebo v letním(L) semestru každého akademického roku. Výjimečně může předmět být nabízen studentům v obou semestrech(Z,L). Za organizační zajištění výuky zodpovídá přiřazená katedra, která zejména vytvoří časový rozvrh předmětu a zajistí pro předmět vyučující. Někteří přednáší a zkouší, jiní vedou cvičení a udělují zápočty.
Obsahová náplň a další organizační informace, týkající se předmětu je popsána pomocí různých popisných textů(anotace, týdenní osnova, literatura, apod.)
$DODATEK_POPIS
BI-HMI | Historie matematiky a informatiky | Rozsah kontaktní výuky: | 2P+1C | ||
---|---|---|---|---|---|
Vyučující: | Šolcová A. | Způsob zakončení: | Z,ZK | ||
Zodpovědná katedra: | 18105 | ECTS Kredity: | 3 | Semestr: | L |
Anotace:
Student zvládne metody, které se tradičně používají v matematice a příbuzné disciplině - informatice - z různých období vývoje matematiky a seznámí se s matematickými metodami vhodnými k aplikacím v současné informatice.
Osnovy přednášek:
1. | Úvod. Problemy a metody historie matematiky a informatiky. | |
2. | Matematika v nejstarších civilizacích. Numerace. Číselné soustavy. | |
3. | Encyklopedie antiky: Eukleidovy Základy. |
4. | Nejstarší výpočetní pomůcky |
5. | Řešení rovnic a jejich soustav. Matematika v renesanci. | |
6. | Typy důkazů: metoda nejmenšího sestupu, matematická indukce. Fermatovy objevy. | |
7. | Descartova Rozprava o metodě a analytická geometrie. Matematika na počátku novověku. | |
8. | Počátky infinitezimálního počtu. W. G. Leibniz a I. Newton. Problémy s nekonečnem. | |
9. | Variační metody a optimalizace |
10. | Nejstarší mechanické kalkulátory. |
11. | Rozvoj kombinatoriky a diskrétní matematiky. | |
12. | Gaussova teorie čísel |
13. | Aproximace, rychlost konvergence a počítače. Alan Turing a koncepce algoritmu |
Osnovy cvičení:
Cvičení (seminář 1 hod. týdně nebo nebo 2 hod. jednou za 14 dní ) bude navazovat na temata vyložená v přednášce. Budou řešeny konkretní úlohy, studenti se budou připravovat na samostatnou práci, práci s prameny.
Literatura:
1. | Naumann, F.: Dějiny informatiky. Od abaku k internetu. Academia, Praha, 2009. | |
2. | Chabert, J.-L. et all: A History of Algorithms. From the Pebble to the Microchip, Springer, Berlin-Heidelberg-New York, 1999 | |
3. | Graham, R., Knuth, D., Patashnik, O.: ''Concrete Mathematics: A Foundation for Computer Science'', Addison-Wesley, Reading, Mass., 1989. | |
4. | Lovász, L.: ''Combinatorial Problems and Exercises'', 2nd Ed., Akademiai Kiadó Budapest and North- Holland, Amsterdam, 1993. | |
5. | Schroeder, R. M.: ''Number Theory in Science and Communication'', Springer, Berlin, 2006. | |
6. | Křížek, M., Luca, F., Somer, L.: ''17 Lectures on Fermat Numbers: From Number Theory to Geometry'', Springer, New York, 2001 |
Požadavky:
|
Předmět je zahrnut do těchto studijních plánů:
Stránka vytvořena 19. 4. 2024, semestry: Z/2021-2, Z/2023-4, Z/2022-3, Z/2019-20, Z/2024-5, L/2021-2, L/2020-1, L/2022-3, L/2023-4, Z/2020-1, L/2019-20, připomínky k informační náplni zasílejte správci studijních plánů | Návrh a realizace: J. Novák, I. Halaška |